Union Jack: Dny D(okonalé)

Můj život zde je na zážitky bohatší a bohatší, z čehož vyplývá, že mám sice spoustu nápadů o čem psát, ale žádný čas na samotné psaní. 

Takže hezky popořádku. V pondělí po práci jsem se konečně přestěhovala do vlastního bydlení. Výhled na oceán mám ještě lepší než od Toma, daří se mi chytat cizí wifi a mým sousedem je Charlie, což je doslova k nezaplacení, vzhledem k tomu, že Charlie má šestý smysl pro předpovídání vln. O novém bydlení ale napíšu až budu mít foťák a budu schopná ho představit i vizuálně.

V úterý byl můj první oficiální den volna. Vstala jsem brzo, abych zašla za Tomem na snídani a po snídani vyrazila na surf. Ovšem když jsem došla dolů do vesnice, zjistila jsem, že není jediná, ale opravdu jediná pořádná vlna (na pláži ležel jeden zoufalý surfař, který s každým mírným záchvěvem vyletěl a naběhl do vody, aby se a pár okamžiků vrátil zklamaně zpátky, byl doslova k sežrání). Měla jsem poslechnout Charlieho! Rozhodla jsem se ale, že si den i tak užiju. Obešla jsem celou vesnici, každý maličký obchůdek, dokonce i dílnu místního umělce a už teď s jistotou vím, kam poputuje moje první výplata. Objevila jsem asi milion menších a větších dárečků, které budu postupně nakupovat a posílat domů, protože ve finále by se mi asi ani nevešly do kufru. Nakoupila jsem taky nějaké pohlednice a sedla si do mého oblíbeného Red Barnu.

Nevím jak bych Red Barn popsala. Je to zkrátka místo, kam když vejdete dýchne na vás ta pravá surfařská atmosféra. Surfy jsou všude, obsluha je příjemná a kromě všech druhů piva, tvrdého alkoholu, jídel podle místních receptů a nejrůznějších pochoutek můžete dostat i miliardu druhů ciderů. Fanouškům seriálu OC by Red Barn možná připomínal jejich Bay Shop, ale Red barn je přece jen o něco krásnější :) Objednala jsem si svou pintu cideru a sedla si ven na terasu, ze které je to na main beach co by kamenem dohodil a psala pohlednice, když ke mně najednou přišel manažer Red Barnu a začal si se mnou povídat. Nejprve o mém analogu, který jsem měla položený na stole, potom o surfu, o vlnách, o tom jak se mi tady líbí a podobně. Byl neuvěřitelně milý, představili jsme se, pochválil mi angličtinu a já teď chodím do Red Barnu ještě raději.

Z Red Barnu jsem se vydala do Londisu, což je maličký obchůdek, kde jsem si koupila plechovku cideru (ano, stávám se závislá) a ovoce, vedle v Surf2Shore obchodě jsem si koupila krásnou dokonalou přírodní tašku, do které se akorát vejde všechno co potřebuju, když jdu surfovat :) a taky další náramek do sbírky. Z nějakého důvodu kdykoliv vejdu dovnitř nemůžu odolat a musím si koupit nový náramek. Jsou vážně roztomilé! V Surf2Shore pracuje kamarádka Mia, takže jsme si chvilku povídaly a Mia mi řekla, že nedávno viděla v zálivu tuleně. Takže se v nejbližší možné době vypravím obhlídnout tuleně!!! :) Když už jsem prošla opravdu každé zákoutí naší malé vesničky, vyrazila jsem na procházku po pobřežní stezce. Nejprve jsem prošla všechny pláže, každou malou uličku mezi útesy až jsem se na nejopuštěnější pláži uložila ke krátkému opalovacímu odpočinku, vypila svůj cider a snědla ovoce. Když už jsem měla nohy promočené skrz naskrz, rozhodla jsem se projít do vedlejší vesnice a to právě po pobřežní stezce. A řeknu vám přátelé… úplně mě to rozbrečelo :) O ovečkách pasoucích se na všech okolních kopcích jsem už psala, netušila jsem ovšem, že se člověk může procházet mezi nimi a sledovat tak blízka jejich poklidný život. Jedna maličká se mě dokonce nebála, takže jsem si jí mohla i pohladit. Koukala jsem na ně dobrou hodinu, nejmíň polovina filmu ve foťáku padla a já se nemůžu dočkat, až budu mít fotky vyvolané. Když jsem se toho pohledu na nádhernou přírodu nabažila, sedla jsem si ještě na nějakou dobu na útes, sledovala oceán a když se blížil večer, vydala jsem se zpátky domů. Tam na mě ovšem už čekala Míša s tím, jestli nechci jít na squash. Tak jsme se vydaly zpátky dolů do vesnice, užily si squash, nakoupily dobroty na večer a já se vydala konečně domů. Byla jsem už docela unavená, takže jsem se těšila až si dám sprchu,  vyzdobím své nové bydlení fotkami a obrázky, pustím film a usnu. Stalo se a dokonalý den tak skončil.

Ve středu jsem měla ranní směnu s Ryanem a Nickem. Ryan je můj o dva roky mladší kolega, který je neuvěřitelně milý, ale taky neuvěřitelně britsky sarkastický, takže se 99% pracovní doby jen smějeme a děláme blbosti. Nick je náš manažer, dlouhovlasý opálený surfař, jehož ostrovtip mě doslova ničí. Kdykoliv mám směnu s ním, odcházím se slzami v očích. Slzami smíchu ovšem. V práci byl klídek, skončila jsem o něco dřív, tak mě hned nabral Tom s Bettynou, vyzvedli jsme Míšu a jeli nakoupit něco málo jídla do nejbližšího hypermarketu. Když jsme se kolem 2 odpolední vrátili domů, už na mě čekal Charlie s nejmilejším překvapením. Měl pro mě zbrusu nový wetsuit (česky řečeno neopren) a taky mi věnoval jeden starší surf do začátků. Měla jsem takovou radost, že jsem přesvědčila Toma aby mě ještě hodil na pláž. Strávila jsem ve vlnách dobré tři hodiny, byla jsem unavená, posolená, ošlehaná nejen vlnami, ale taky ostrými slunečními paprsky, ale nemohla jsem si to užít víc :) Když už jsem pomalu lezla z vln, přišla za mnou Míša, takže jsme se ještě chvilku prošly, popovídaly a já se kolem 8 večerní vydala domů. I přesto, že mě boj s vlnami zmohl, nechtělo se mi spát, tak jsem zamířila ještě za Tomem, který měl zrovna směnu za barem. Měla jsem v plánu zdržet se na jednu half pintu cideru, ovšem díky Johnnovi a Sharkiemu a taky happy hour, během které ke každému koupenému drinku dostanete druhý zdarma se můj plán mírně pozměnil. Když jsem konečně došla už značně ovíněná domů, napsal mi Tom, že zrovna zavírá, ať se za ním ještě stavím. Tak jsem mu šla trošku pomoct, Tom pobral pár dalších ciderů a smirnoffů a povídali jsme si u mě, dokud jsme oba nebyli doslova mrtví. Další úžasný den tak skončil o něco později než jsem plánovala, ale vlastně mi to vůbec nevadilo :)

Dnes jsem měla svůj další den volna, probudila jsem se kolem desáté a sotva jsem vylezla z postele, už tady byl Tom, by mě vytáhl na snídani. Spořádala jsem svou oblíbenou full english a sotva jsem dojedla, už volala Míša, ať jdu s ní na surf. Venku byl sice nepříjemný déšť, ale přeceněn jsme vyrazily. A řeknu vám, i přesto, že jsme vydržely sotva hodinku a půl, byl to ten nejintenzivnější surfing. Vlny byly nemilosrdné, ale když už se mi podařilo nějakou chytit, stálo to za to :) Na pláži mě vyzvedl Tom, zavezl domů, dala jsem si sprchu, krásně očistila svůj nový surf a wetsuit a teď vám píšu :) Za hodinku se chystám s Tomem na squash, protože ten nepříjemný déšť romantickým procházkám moc nepřeje a večer pravděpodobně zakončíme opět v baru… 

Tolik o posledních dnech, bohužel mé internetové připojení je občas ne zrovna spolehlivé, takže se sociálním serverům, blogu, e-mailu ani jiným aktivitám příliš nevěnuji, ale pokusím se pokaždé za pár dnů něco málo napsat. A hned až přijde foťák taky nafotit samozřejmě :) Co se týče plánů na následující dny, tak se chystám samozřejmě surfovat, vyrazit do nejbližšího města nakoupit nějaké potřebné věci a v sobotu taky vyrazit s Tomem a jeho kamarádem Ryanem na pořádnou chlapskou párty.. tak snad to přežiju :D :) A taky se chystám napsat rozsáhlý článek o surfování… protože… protože to prostě miluju :)

Mějte se krásně a užívejte si sněhu, který napadal :D (to bylo zlé Petro!)

P.